|
|
Vliv jakosti na konkurenceschopnost mléka a mléčných výrobků
Hrubá, Renata ; Kovářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čechura, Lukáš (oponent)
Globalizace stále vyžaduje nové chápání efektu postoje při rozhodování subjektů, zejména když regionální rozdíly vyplývají z různých kulturních a sociálních norem. Informační chování je částí behaviorální ekonomie, která vysvětluje rozhodování aktérů -- spotřebitelů, podnikatelů či politiků; za omezené podmínky racionality. Východiskem se pro mnohé stává nákup čerstvých potravin z ČR, nejlépe z místních tzv. rodinných farem. Hlavním cílem disertační práce bylo ověření účinnosti zvoleného modelu v podmínkách České republiky, především z hlediska doplnění empirické části behaviorální ekonomie, týkající se chování subjektů za informační nejistoty a za normálních okolností. Tedy na nepřímý efekt vnímání informací o potravinách. Tato problematika v posledních letech nabývá na významu ve vyspělých státech i v ČR. Pravděpodobnost "nevyhledávat požadované informace" je u subjektů s negativním postojem ke globálním otázkám (cca 30 %) vyšší, než u subjektů s pozitivním postojem (cca 1 %). Změna postoje se projeví snížením pravděpodobnosti "nevyhledávat informace" (o 30 %) a současně zvýšením pravděpodobnosti "informace vyhledávat" (o 60 %). Jinými slovy změna postoje v souvislosti s potravinami má velmi významný vliv na chování subjektů (tzv. spillover efekt). Významné jsou výsledky predikce rozhodování v podmínkách informační nejistoty, kde změna postoje k biologické bezpečnosti, původu suroviny a technologii výroby je spojena s relativní změnou chování. Se změnou postoje se sníží pravděpodobnost někdy si koupit potraviny za nejasných informací (o 15 %) a zvýší se pravděpodobnost kupovat si potraviny s jasnými informacemi (o 17 %). Vztahy byly identifikovány pomocí regresního vícekriteriálního modelu pro ordinální proměnné a vícerozměrné korespondenční analýzy. Empirické výzkumy chování v podmínkách nejistoty jsou dlouhodobě prováděny, dosud aplikované metodiky se však značně liší. Propojením teorie plánovaného chování a teorie informací studie doplnilo problematiku behaviorální ekonomie v teoretické oblasti. Přínosem je tedy i metodologický přístup modelu.
|
|
|
Ekonomie vychýleného odhadu
Drvoštěp, Tomáš ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Tříska, Dušan (oponent)
Tato práce zkoumá optimalitu heuristické tvorby predikcí. Heuristiky lze dle Gigerezera a Goldsteina (2009) chápat jako predikční pravidla, která svou jednoduchostí využívají trade-off mezi vychýlením a variabilitou. Ekonomičtí agenti učící se v kontextu tvorby racionálních očekávání (Marcet a Sargent 1989) ale naopak konstruují komplexní modely celé ekonomiky. Oba tyto přístupy lze vnímat jako optimální reakci na složitost predikční úlohy a dostupnost pozorování. Práce navrhuje jednoduché rozšíření modelu rozhodování za nejistoty, kde se užitek agentů odvíjí od správnosti jejich predikcí a kde je složitost modelu kontrolována regularizačním parametrem. Monte Carlo simulace ukazují, že ve složitých prostředích, ve kterých je k dispozici málo pozorování, je výhodné používat modely podobné heuristikám. V příhodnějších podmínkách jsou výhodnější modely nevychýlené.
|
|
|
Využití teorie her při řešení konfliktních situací
DOUBRAVOVÁ, Hana
Cílem práce je popsat základní typy her a možnosti jejich využití při modelování a řešení konfliktních rozhodovacích situací. Práce je zaměřena především na rozhodování v podmínkách rizika a nejistoty nejen teoreticky, ale také z praktického hlediska. Dalším cílem je tedy aplikace herních modelů na rozhodování konkrétního podniku v podmínkách rizika či nejistoty. Práce popisuje výhody a nevýhody těchto postupů pomocí srovnání s jinými metodami.
|
|
|
Vícekriteriální analýza variant a její aplikace v praxi
DOUBRAVOVÁ, Hana
Cílem této práce je především popsat postup řešení při vícekriteriálním rozhodování. V první části se práce zabývá obecně vícekriteriální analýzou, její historií, členěním rozhodovacích úloh a seznamuje čtenáře se základními pojmy. Další kapitoly se zaměřují na jednotlivé metody vícekriteriální analýzy variant. Samostatná kapitola je věnována tzv. analýze obalu dat, která představuje speciální model vícekriteriální analýzy. Jedna kapitola je vymezena také možnostem softwarové podpory. Praktická část práce se zabývá vícekriteriálním hodnocením krajů České republiky po jejím vstupu do Evropské Unie. Detailně je přitom provedena analýza Jihočeského kraje.
|
host ::
RSS.